Co je pojištění ZamZam?

Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli

Zákon č. 262/2006 Sb.

Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli je vymezena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce. Podle tohoto zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Také je povinen nahradit škodu, kterou způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Zaměstnanec, který způsobil škodu zaměstnavateli, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je zaměstnanec povinen uhradit schodek vzniklý na těchto svěřených hodnotách. Za svěřené hodnoty se považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.

Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Za svěřené věci se považují nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věci.

Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody až do výše 4,5 násobku průměrné měsíční hrubé mzdy. Přičemž do průměrné hrubé mzdy se započítávají i odměny. Omezení 4,5 násobku průměrné hrubé mzdy neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek. Zaměstnanec je také povinen nahradit škodu v případě, že ztratí věci, které mu zaměstnavatel svěřil. Byla-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.

Odpovědnost zaměstnance v zákoníku práce

Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli je dána v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Níže jsou uvedeny nejčastější otázky a odpovědi na ně, týkající se tohoto zákona s odkazem na příslušný paragraf.

Kdy je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu?

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. § 250 odst. 1

Také je povinen nahradit škodu, kterou způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. § 261 odst. 3

Kdy se omezí povinnost zaměstnance uhradit škodu?

Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. § 250 odst. 2

Je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance?

ANO, zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. § 250 odst. 3

Je povinen zaměstnanec uhradit schodek vzniklý na svěřených hodnotách?

Jen byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty"). § 252 odst. 1

Co se považuje za svěřené hodnoty?

Za svěřené hodnoty se považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. § 252 odst. 1

Je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu způsobenou ztrátou svěřených věcí?

ANO, zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. § 255 odst. 1

Co se považuje za svěřené věci?

Za svěřené věci se považují nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věcí, které zaměstnavatel svěřil zaměstnanci na písemné potvrzení. § 255 odst. 1

Musí mít zaměstnanec uzavřenou dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí?

Zaměstnanci smí být svěřena věc, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. § 255 odst. 2

Vláda může nařízením částku zvýšit.

Jakou škodu může zaměstnavatel uplatnit po zaměstnanci?

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu zaměstnavateli, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. § 257 odst. 1

Jakou maximální výši škody může zaměstnavatel uplatnit po zaměstnanci?

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před způsobením škody. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. § 257 odst. 2

Může zaměstnavatel kromě náhrady škody požadovat i náhradu ušlého zisku?

ANO, ale jen v případě, že jde o škodu způsobenou úmyslně. § 257 odst. 3

Jakou výši škody je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli při schodku na svěřených hodnotách?

Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši. § 259

Odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, je-li stižen duševní poruchou?

Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit její následky. § 261 odst. 1

Kdo určuje výši požadované náhrady škody?

Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. § 262

Musí zaměstnavatel se zaměstnancem výši způsobené škody projednat a písemně mu ji oznámit?

ANO, zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem výši škody projednat a písemně mu ji oznámit a písemně mu oznámit, že je povinen ji nahradit. § 263 odst. 1

Do kdy musí zaměstnavatel zaměstnanci oznámit požadovanou výši škody?

Zaměstnavatel musí výši škody zaměstnanci oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla. § 263 odst. 1

Musí zaměstnavatel projednat výši náhrady škody s odborovou organizací?

ANO, ale jen v případě, že výše náhrady škody přesahuje 1 000 Kč. § 263 odst. 3

Je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku zaměstnance?

ANO, ale jen v případě, že zaměstnanec použil dopravní prostředek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a se souhlasem zaměstnavatele. § 265 odst. 3

Je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu na nářadích a zařízeních zaměstnance?

ANO, ale jen v případě, že zaměstnanec použil nářadí, zařízení nebo předměty potřebné pro výkon práce při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a se souhlasem zaměstnavatele. § 265 odst. 3

Z čeho se vychází při určení výše škody na věci?

Při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. § 272

Kdo je zaměstnanec?

Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. § 6

Kdo je zaměstnavatel?

Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. § 7

Za Českou republiku v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává. § 9

Co je pracovněprávní vztah?

Pracovněprávním vztahem jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. § 3

Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. § 4

Co je závislá práce?

Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. § 2 odst. 1

Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. § 2 odst. 2

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. § 3

Jak se počítá průměrný měsíční výdělek?

Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. § 353 odst. 1

Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. § 353 odst. 2

Co je rozhodné období?

Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. § 354 odst. 1

Co se rozumí plněním pracovních úkolů?

Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. § 273 odst. 1

Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. § 273 odst. 2

Co rozhoduje o ceně

Co rozhoduje o ceně

Na našem pojistném trhu je struktura výpočtu pojistného u pojišťoven velmi podobná. Na výslednou cenu má vliv výše limitu pojistného plnění, územní rozsah, řízení motorového vozidla, povolání a také případné připojištění rozšíření krytí.

Limit pojistného plnění

Limit pojistného plnění by měl odpovídat 4,5 násobku hrubého průměrného měsíčního příjmu. Přičemž do průměrné hrubé mzdy se započítávají i odměny. Důležitým faktorem je také, zda sjednaný limit pojistného plnění se vztahuje na každou pojistnou událost nebo na všechny pojistné události během pojistného roku. 

Řízení motorového vozidla

Důležitým faktorem, který nejvíce ovlivňuje cenu pojištění, je však skutečnost, zda zaměstnanec řídí či neřídí motorové vozidlo během své pracovní činnosti. Zaměstnanec, který motorové vozidlo neřídí, má nižší sazbu než zaměstnanec, který motorové vozidlo řídí.

Pojišťovny pak při řízení motorového vozidla ještě rozlišují, zda je zaměstnanec řidičem z povolání (profesionální řidič). To je pro pojišťovny nejrizikovější skupina zaměstnanců a má také nejvyšší pojistnou sazbu. Některé pojišťovny proto tuto kategorii nesjednávají. 

Koho pojišťovny považují za řidiče z povolání:

Pojišťovny považují za řidiče z povolání (profesionálního řidiče) osobu, pro kterou je řízení motorového vozidla hlavní pracovní náplní. V rámci pojištění odpovědnosti zaměstnance či pojištění odpovědnosti podnikatele jde o osobu, která tráví za volantem převážnou část své pracovní doby. 

Zde je podrobnější rozdělení, koho pojišťovny do této kategorie řadí.                        Kdo je řidič z povolání?

• Řidiči nákladních vozidel a kamionů: Osoby živící se řízením náklaďáků nad 12 tun, které obvykle vlastní průkaz profesní způsobilosti řidiče a kartu do tachografu.
• Řidiči autobusů a hromadné dopravy: Řidiči autobusů (skupiny D1, D, D+E).
• Kurýři a řidiči dodávek: Osoby, jejichž primární prací je rozvoz zboží, materiálu či balíků.
• Řidiči v přepravních službách: Profesionální řidiči taxi nebo osobní přepravy (např. v rámci přepravních společností).
• Řidiči sanitních vozidel: Zdravotnická dopravní služba. 

Klíčové rozdíly pro pojišťovnyPojišťovny striktně rozlišují mezi dvěma typy řidičů, což ovlivňuje výši pojistného (rizikovou skupinu):

1. Řidič z povolání (profesionál): Řízení je hlavní náplň práce. Riziko nehody je statisticky vyšší kvůli velkému počtu najetých kilometrů.
2. Řidič referent: Zaměstnanec, který řídí vozidlo pouze k přepravě, ale řízení není jeho hlavní náplní (např. obchodní zástupce, který občas jede na schůzku). 

Pojištění pro řidiče z povolání

Vzhledem k vyšší odpovědnosti a rizikům pojišťovny nabízejí specifické produkty:

• Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu: Řidiči z povolání potřebují vyšší limity plnění (často až do 4,5násobku průměrné mzdy), protože škody na kamionech či nákladu mohou být obrovské.
• Vyšší riziko: Pokud pojišťovně zatajíte, že jste řidič z povolání, a pojistíte se jako řidič referent, může dojít k zamítnutí plnění. 

Požadavky na řidiče z povolání

Pro pojišťovnu je řidič z povolání spojen s nutností mít profesní průkaz způsobilosti, pokud řídí autobus nebo nákladní auto (skupiny C1, C, D1, D a jejich přívěsy). 

Povolání u většiny pojišťoven vliv na výslednou cenu pojištění nemá. Pouze Hasičská vzájemná pojišťovna a HALALI pojišťovna kategorizují jednotlivá povolání do rizikových skupin, které mají odlišnou cenu pojištění.

Spoluúčast

Dalším faktorem, který významně ovlivňuje cenu pojištění, je spoluúčast. Spoluúčast je odečítána od pojistného plnění u všech pojišťoven, které pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu povolání samostatně jednávají. V tabulce jsou uvedeny spoluúčasti, které daná pojišťovna

Připojištění

Některé pojišťovny nabízejí rozšíření svého základního pojistného krytí. Připojistit tak lze u některých pojišťoven

• ztrátu svěřených věcí,
• škody způsobené při používání služebního vozidla k soukromým účelům,
• pokuty a penále,
• vadnou manuální práci a chybnou obsluhu,
• přepravu včetně nakládky a vykládky,
• řízení pro řidičské oprávnění skupiny B,
• řízení pro všechny oprávněné skupiny.

Územní rozsah

Územní rozsah nabízí některé pojišťovny v základním krytí pro Českou republiku a za příplatek nabízejí možnost rozšíření územního krytí na Evropu či celý svět. Jiné pojišťovny variabilitu v územním krytí neumožňují a mají územní rozsah pevně daný přímo v pojistných podmínkách. Již v základním krytí tak mají územní rozsah Evropu nebo přímo celý svět. 

Jak správně stanovit limit pojistného plnění

Pojistník si výši limitu pojistného plnění stanoví vždy sám dle svého uvážení a potřeb!

Důležité je si uvědomit, že limit pojistného plnění by měl odpovídat maximální výši škody, kterou může zaměstnavatel požadovat od zaměstnance uhradit podle platných obecně závazných právních předpisů.

Limit pojistného plnění je také důležitý pro stanovení ceny pojistného.

Limit pojistného plnění by měl odpovídat 4,5 násobku hrubého průměrného měsíčního příjmu. Přičemž do průměrné hrubé mzdy se započítávají i odměny. V případě škody se pro stanovení horní hranice nároku zaměstnavatele na škodu počítá hrubý měsíční příjem za poslední tři měsíce před vznikem škody.

Příklad: Zaměstnanec má základní hrubý příjem 25 000 Kč. Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli škodu např. 5. května do rozhodného období pro výpočet průměrného hrubého měsíčního příjmu se bude počítat hrubý příjem za měsíce únor, březen a duben (tj. 3 x 25 000 Kč = 75 000 Kč; Ø hrubý příjem činí 25 000 Kč). Maximální výše škody požadovaná zaměstnavatelem tak může být do výše 112 500 Kč. Bude-li mít zaměstnanec např. v březnové výplatě celoroční odměny (např. 50 000 Kč), výrazně se mu průměrný hrubý příjem zvýší (75 000 Kč + 50 000 Kč = 125 000 Kč; Ø hrubý příjem pak činí 41 667 Kč). Maximální výše škody požadovaná zaměstnavatelem tak může být až do výše 187 502 Kč. Rozdíl je v takovém případě 75 000 Kč!

Proto je stanovení výše odpovídajícího limitu pojistného plnění velmi důležité.

Důležitým faktorem pro výběr pojišťovny může být také vztah limitu pojistného plnění vůči pojistné události. U většiny pojišťoven se výše sjednaného limitu pojistného plnění (případně dvojnásobek) vztahuje na součet všech pojistných událostí nastalých během pojistného roku. Lze však sjednat i pojištění, kde sjednaný limit pojistného plnění se vztahuje na každou pojistnou událost.

Parametry pojištění

Zdroj: www.insia.cz